na úvodní stranu přeskočit menu

„Jsme z toho takový zmatený,“

říkají o vystupování nového ředitele litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna Miloše Štykse redaktoři samizdatového časopisu Tvář, který zde začali vydávat.

Dění na litoměřickém gymnáziu jako zřídlo inspirace pro mladé lidi tak nevysychá. Již vyhrocená situace kolem bývalé ředitelky Evy Bulasové vzbouřila nejen litoměřickou veřejnost a vyprovokovala místní studenty např. k psaní pamfletů nebo skládání písní. Když kauza vrcholila, zapojil se do ní dokonce i známý český mystifikátor Lukáš Kohout, naposledy samozvaný vůdce bouří na Šluknovsku a Rumbursku.  

Redaktoři nového listu na litoměřickém gymnáziu navazují jeho názvem na literární časopis ze šedesátých let, spojený mimo jiné i se jménem nedávno zemřelého prezidenta a dramatika Václava Havla. V prvním, nečíslovaném vydání se autoři v úvodníku jinotajně zabývají momentální situací na gymnáziu. Je zde i báseň a první díl projektu příběhu, v jehož psaní se budou redaktoři střídat. Jeden z nich (Dr. Pitzinger) provozuje rovněž internetový blog, najdete ho na adrese www.ifuckthis.blogspot.com.


Tak kluci, kolik vám je?

Tom Bombadil: Jsme z třetího ročníku.


Sraz jsme si dali na zimáku, ty jsi, Tomáši, hokejista. To je stejně zajímavá kombinace, hokejista a –

Tom Bombadil: Takhle – hokejista: hraju hokej jednou tejdně, jinak dělám fotbal a tenis. Mě k tomu psaní tak trošku přitáh Kuba Praibiš, litoměřickej spisovatel, syn ředitele gymplu, kterej tady fungoval ještě před Bulasovou. Když něco mám, tak to Kubovi pošlu, von mi naopak pošle nějakou poezii, a řešíme to.


A Dane – ty a sport?

Dr. Pitzinger: Já nejsem žádnej sportovec. Já jsem flákač a povaleč.


Jak vlastně chcete být v rozhovoru titulováni, pod vašima vlastníma jménama, nebo těma přezdívkama, pod kterejma figurujete v časáku?

Tom Bombadil: My jsme si řekli, že pokud to budeme vydávat sami a nebudeme podpořený školou, tak se pod to nebudeme podepisovat. Ale vesměs studenti i učitelé věděj, že to jsme my. Vlastně jedinej, s kym jsme se vo tom ještě nebavili, je ředitel.

Dr. Pitzinger: Asi nechat ty přezdívky.


A fotku uděláme?

Tom Bombadil: Ty jo, ale měla by to bejt spíš nějaká momentka, než – 


Momentka? To by s váma bylo nutný bejt třeba pět hodin a v nějakym nestřeženym okamžiku vás vyfotit. Co kdybyste si tady stoupli ke zdi, vzali si do ruky ten časopis a usmáli se?


Jak jste se poznali?

Tom Bombadil: Já jsem psal a dozvěděl se od Bulasový, že tady Dan taky něco píše, dokonce že vyhrál i nějakou cenu –


Jakou cenu?

Dr. Pitzinger: Ty jo, snad Evropa ve škole, snad má i dlouhou tradici, byl to třeba dvacátej ročník. Vyhlášení probíhalo tady v Litoměřicích, měla to bejt velká sláva, akorát to bylo v nešťastnej den, byla stávka železničářů, takže sem moc lidí nepřijelo. Letos to má bejt v Český nebo Moravský Třebový.


Takže píšete voba dva a chtěli jste založit časák, kde byste to mohli publikovat?

Tom Bombadil: Jsou to pokusy, no, literární pokusy. Oba k tomu inklinujeme, jak k poezii, tak k próze, tak se snažíme aspoň takovym ňákym způsobem – 

Dr. Pitzinger: Zpříjemnit si pobyt na gymnáziu.

Tom Bombadil: Přesně tak.


Oukej. Takže jste se předtim neznali a dala vás dohromady Bulasová?

Tom Bombadil: No, teďka nějak minulej tejden jsme byli na plese, dali se do řeči a zjistili, že jsme to tak nějak chtěli voba, že jo?

Dr. Pitzinger: No jasně.

Tom Bombadil: Že jsme voba chtěli rozjet nějakej časopis. Tak jsme to dali dohromady –

Dr. Pitzinger: Slovo dalo slovo –

Tom Bombadil: Tejden jsme se scházeli –

Dr. Pitzinger: A za chvíli jsme už drželi v ruce pár výtisků…


A pochopil jsem správně, že to má bejt nějaká názorová platforma, nebo co?

Tom Bombadil: Takhle: chtěli jsme tam určitě publikovat části naší poezie, ňákejch těch našich výmyslů, plus ňákou tu prózu, ale kvůli tomu, že to vychází na gymnáziu, jsme chtěli i něco vo škole. Změny, co tam teď byly, se nám moc nelíběj, tak jsme se v úvodníku trošku dali do toho, co se nám přesně nelíbí.

Dr. Pitzinger: Neni to dělaný tak, abysme zvedli nějakou vlnu odporu nebo aby se tam zase všichni začali bouřit. To nechcem, je to prostě z našeho pohledu, jak my to vidíme.


Vono je to formulovaný tak jinotajně, že jsem nepochopil, jestli jste pro, nebo proti současnýmu řediteli?

Dr. Pitzinger: To neni proti, nás prostě štve, jak si na tom gymplu furt někdo podával dveře z ruky do ruky a najednou ses doslech vo tom, že už je jmenovanej novej ředitel. A člověk neví, jestli ten neznámej chlápek, co chodí chodbou, je školník, nebo ředitel. Mně osobně nebo nám voboum je prostě nepříjemný, že se nám nepředstavil. Jako jasně, má asi práci, ale kdyby si vyčlenil hoďku a půl, stihnul by v klidu voběhnout všechny třídy.

Tom Bombadil: Myslíme si, že každej student by měl vědět, kdo je ta hlava, aby si stoupnul, když přijde do třídy. Má to bejt ňáká osobnost, nějaká autorita.

Dr. Pitzinger: Ale určitě to neni míněný ňák silně proti.

Tom Bombadil: To určitě ne.

Dr. Pitzinger: Náš názor na to.

Tom Bombadil: Pohled na věc.

 

Zaznamenali jste už nějakou reakci?

Dr. Pitzinger: Hned první den, co jsme chodili po škole a prodávali to, jsme se dostali do ředitelny.

Tom Bombadil: Ředitel tam má zástupkyni, kterou si přitáh z Lovosic, kde předtim působil taky jako ředitel gymplu. My jsme jí šli nabídnout časák, a vona „jasně, koupim si ho“ a todle a támhle a zazvonilo, my jsme šli na hodinu a vo přestávce potom sehnala Dana a prej „hele, vem toho druhýho a přijďte to prodiskutovat do ředitelny“. Tak jsme šli, a vona řikala, že jasně, že ze strany ředitele je ochota ke komunikaci se studentama, kdybysme měli nějakej problém, ať klidně přijdem a tohle a tamto – jenže když jsme se pak pídili po něčem kloudnym vo řediteli na internetu, našli jsme nějakej rozhovor  – 

Dr. Pitzinger: Kde má na to uplně odlišnej názor. Jako aby se studenti nezajímali vo to, kdo tu školu vede, ale že je důležitý, jestli se jim dostává kvalitní výuky.

Tom Bombadil: Takže to si s tim, co nám řekla zástupkyně, trošku protiřečí.

Dr. Pitzinger: Přesně tak. Takže jsme z toho takový zmatený.

vloženo 19. dubna 2012, štítky: Nezařazené

Přidat komentář

Furmulář pro přidání komentáře k článku
(nezobrazuje se)
opište číslo 10

položky označené * jsou povinné


zobrazit všechny články