na úvodní stranu přeskočit menu

Co mě loni nadchlo a zklamalo v kultuře

Odpovídal jsem v novoroční anketě Deníku

Radek Strnad z Ústeckého deníku se ptal:

1) Co ve vás v roce 2013 v kulturní sféře vyvolalo euforii, velkou radost, nadšení?

2) Řekl/a jste si při něčem „Tak takhle tedy ne!“, nebo dokonce „Je to marný boj?“

3) Co vás v roce 2014 čeká, co si od něj slibujete?

Já jsem odpověděl:

1) Překvapuje mě obrovský zájem o českou kulturu a literaturu v Polsku. Věděl jsem o něm z doslechu, díky nedávnému výletu na Vratislavské trhy dobrých knih jsem se přesvědčil na vlastní oči.

V průběhu roku jsem viděl pár výtečných filmů, např. Spring Breakers od režiséra kultovních Kids Harmony Korina, po letech jsem docenil také filmografii Ireny Pavláskové.

Ve znamení návratů byl i rychlý čtenářský exkurz literárně sociologizujícím dílem Zdeňka Zapletala včetně legendárních Půlnočních běžců. Zajímavé, dozvědět se, jak a čím žila generace mých rodičů v osmdesátých letech. Z knih mě nezklamala Rudišova novinka Národní třída, překvapila mě vysoká kvalita knih kosmopolitního spisovatele Steva Sem-Sandberga a soukromým objevem roku je pro mě vítěz letošního ročníku literární soutěže Máchovou stopou Patrik Battya z Děčína.

Z hudebních zážitků bych jmenoval nové album Vladimira 518 Idiot, Everest Houpacích koní, Happiness of Post Modern Age od Monkey Business, Milostný slabiky Moniky Načevy a Justina Lavashe, kteří zhudebnili básně Sylvy Fischerové, Dawntempo Xaviera Baumaxy a objevem je pro mě projekt Post-hudba.  

2) S otevřenou pusou občas sleduji dění na současné české básnické scéně. Tolik silných slov a dokonce facek, přitom v tak okrajové sféře současného umění, se nevidí jen tak někde.

Nechápu motivaci vzniku některých divadelních her na motivy klasiky na jedné straně a filmů na straně druhé. Při sledování Války s mloky, ale i Kurzu negativního myšlení ve Švanďáku nebo Údolí včel v Komedii jsem se nudou málem rozpadl na prach. Když se má něco znovu adaptovat a vynakládat k tomu takové úsilí a tolik peněz, ať se to proboha dělá invenčně!  Příklady by byly, např. Gottland nebo Crash u potoka podle Kříže u potoka Karoliny Světlé v již zmíněném smíchovském divadle.  

3) Co se týče mé prozaické tvorby, s níž jsem začal asi před čtyřmi lety, nakladatel řekl, že to chce změnu kurzu. Přišel jsem za ním s dosud literárně nezpracovaným tématem československých, vlastně mezinárodních dějin, a jeho velmi zaujalo. Nemůžu být konkrétní, ale zatímco doposud jsem se věnoval hédonismu, teď to vypadá na několik let zkoumání askeze.

vloženo 03. ledna 2014, štítky: Nezařazené

Přidat komentář

Furmulář pro přidání komentáře k článku
(nezobrazuje se)
opište číslo 10

položky označené * jsou povinné


zobrazit všechny články